5. kapitola - nečekané setkání a vysvětlení
Harry stál s pootevřenou pusou a díval se na dvě osoby, které se před ním zjevili. Osoby, které myslel, že nikdy už neuvidí na vlastní oči. Jenom tam stáli a dívali se na sebe ani jeden nevěděl jak začít. Nakonec to vyřešil Harry.
„Mami! Tati!“ Vykřikl a vrhl se k nim. Oběma jim skočil kolem krku a pevně je objal. Oba jeho rodiče mu obětí opětovali.
„Harry.“ Dostala ze sebe Lili a dál objímala svého syna. Setrvali v obětí několik minut a pak se od sebe odtáhli ( ne tak daleko, aby se nedotýkali ). Harrymu a Lili tekli z očí slzy. Všichni se na sebe usmívali.
„Jak…jakože jste tady?“ Vyptával se Harry. „Já myslel že vás v životě neuvidím.“
„To ty si nás zavolal.“ Řekl James. „Tímů, že jsi přišel sem a dotkl se rodinné knihy.Ta zjistila tvoji minulost a budoucnost. Pak ti určila učitele.“ Harry na něj jenom pohlédl nechápavým pohledem.
„No asi bych ti to měl vysvětlit od začátku. Řekl James a pokynul jim aby si sedli. On si sednul do křesla a Harry s Lili si sedli na pohovku, kde ho Lili objala a přitáhla si ho k sobě.
„Takže jak bych začal.“ Zamyslel se James. „Náš rod je starý Harry. Je tady už od počátku věků a je na něj vždy vázaná magie. V našem rodu bylo spousta vynikajících kouzelníků. Je tady pojistka před tím aby rod zkončil. Někdo z rodu musí zůstat na živu a dál rozvíjet rod. Je to opatřeno spoustou kouzel. Ti z rodu co umřou se mohou vrátit na pomoc někomu, kdo je potřebuje. Mohou mu ovšem dát pouze své vědomosti. Nesmí mu pomáhat s jeho úkolem.“
Harry jenom seděl a poslouchal co mu otec říká.
„Tak proto mě Voldemort nemohl zabýt.“ Řekl Harry a podíval se na rodiče. Ti jenom přikývli.
„A proč mě chtěl vlastně zabít?“ Nevydržel to Harry.
James si jenom povzdechl a začal vyprávět. „Když jsi byl malí tak byla vyslovena věštba a ta na tebe dokonale pasovala. Mluvilo se v ní o tom, že se narodí mladík, který bude mít moc porazit pána všeho zla. Ten ho poznamená jako sobě rovného. Taky se v ní mluvilo o tom, že ani jeden nemůže žít pokud je ten druhý naživu. Voldemort si vzal tu věštbu k srdci a pokusil se tě zabít.“ Harry na svého tátu třeštil oči. „Ale už netušil, že byla vyslovena ještě jedna věštba. Ta byla vyslovena jedním z našich předků. Týkala se toho, že se narodí dítě, které bude mít nelehký úkol. Bude muset sprovodit ze světa Pána zla. Mluví se v ní o tom, že ten chlapec bude mít moc o jaké se nesnilo nikomu z celého našeho rodu a to je v našem rodu hodně mocných kouzelníků. Třeba Merlin. O této věštbě ví ovšem pouze příslušníci rodu.“ V místnosti nastalo chvíli ticho.
„Takže já mám zabít Voldemorta?“ Zeptal se Harry.
„Ano už to tak vypadá.“ Řekla Lili. Harry se na ně díval a pak se zase ozval.
„Takže vy tu jste proto, aby jste mi pomohli ho zničit?“
„Ne tak docela Harry.“ Odpověděl James. „Nás sem poslala rodinná rada. Mi jsme tu proto, abychom tě naučili všechno co známe a že toho není málo.“
„Takže vy mě budete učit a já ho mám potom zabít?“ Zeptal se Harry.
„Ano.“ Odpověděli sborově jeho rodiče.
„A to mi opravdu nemůžete pomoc?“ Zeptal se Harry a udělal psí oči.
„My bychom ti rádi pomohli, ale i tak nemůžeme opustit rodinné pozemky.“ Zasmušil se James.
Harry si povzdechl a podíval se na otce. Pak ho něco napadlo. „Jakože se tady ukázala i máma i když není původem z našeho rodu?“
James se pousmál. „Ona se do našeho rodu řádně přivdala a tak získala i jeho sílu, a proto je tady dnes s námi.“
„Vadí ti to?“ Zeptala se naoko uraženě Lili.
„Ne, to vůbec ne.“ Vychrlil ze sebe rychle Harry.
„Tak abychom se do toho pustili ne?“ Zeptal se James a podíval se na Harryho.
„Prvně ti musím něco říct o tvém výcviku. Povedeme ho na přeskáčku. Já tě budu učit bojovat, přeměňování a rodina kouzla. Lili tě bude učit lektvary a formule. Budeme to brát rychleji než v bradavicích. A je mi líto, do Bradavic tento rok nenastoupíš.“ Harry se na něj jenom šokovaně podíval.
„Ale já tam mám přátele a na těch mi hodně záleží.“ Řekl Harry.
„Je mi to líto, ale tvůj výcvik musí být trochu intenzivnější než jsem měl já nebo kdokoliv jiný.“ Harry jenom smutně svěsil hlavu.
V hlavě se mu odehrával strašný boj. Přehodnotil si všechna pro a proti. Nakonec zvedl hlavu a podíval se otci do očí. Byla v nich vidět bolest a smutek, ale i přesto přikývl.
James k němu přišel a objal ho. „Já vím že ti to trhá srdce, ale je to nutné. Jinak bych to nedělal. Věř mi.“
Harry se na něj podíval a jenom souhlasně kývnul. James tedy poodstoupil.
„Tak teda začneme. Ukaž co v tobě je.“ Řekl a vyslal na něj nečekaně odzbrojovací kouzlo.
Harryho to překvapilo ale na poslední chvíli se uhnul a poslal na otce svoji vlastní odzbrojovací kouzlo. To James s klidem zlikvidoval ještě v letu. Potom zkoušel i jiné kledby a Harry je vždy zastavil a poslal na něj tu samou a on ji zase odvrátil. Takhle spolu zápasili už několik minut a pak se James rozhodl to ukončit. Vyslal na Harryho jasně rudý paprsek a Harry ho odrazil jenomže si nevšiml, že Ty kouzla byla dvě a hned za sebou. To druhé do něj narazilo plnou silou a Harrymu hůlka vyrazila z ruky rychle jako kulka. James jí chytil a přišel ke svému synovi.
„To bylo opravdu dobré. Jenom si tě vezmu trochu do parády a nikdo si na tebe netroufne.“